RSS

Volání kukačky

01 zář
Volání kukačky

Tak a jsem tu s prvním knižním příspěvkem. Jedná se o knihu Volání kukačky od Roberta Gailbraitha, což je ve skutečnosti J.K.Rowlingová skrývající se za pseudonym. Tuto knihu jsem měla v plánu přečíst již delší dobu, koupila jsem ji spolu s druhým dílem ASOIAF na den knihy, kdy byly snížené ceny 🙂

Jedná se o velice populární knihu dnes moderního detektivního žánru. Jako každá kultovní detektivka, řeší i tato kniha případ vraždy. Nebo ne? Hlavní hrdina Cormoran Strike, který je soukromým detektivem na pokraji krachu jak pracovního, tak osobního života, je svým novým klientem požádán, aby prošetřil údajnou sebevraždu známé modelky. Strike tento případ bere zejména jako příležitost, jak ze svého zámožného klienta vytřískat co nejvíce peněz. Ostatně, po rozchodu se snoubenkou nemá kde bydlet a nezbývá mu nic jiného, než nocovat ve své kanceláři. A ještě k tomu mu z agentury poslali náhradu za sekretářku, kterou vyhodil právě proto, že si ji nemohl dovolit. 

A právě tahle dočasná sekretářka je další důležitou postavou příběhu. Robin se právě přistěhovala do Londýna za svým snoubencem a vydělává si brigádami, než se jí podaří najít něco nového. Agentura ji posílá do Strikeovy kanceláře a dozvídáme se, že Robin vždycky lákalo vyšetřování, a tak se snaží s případem pomoct. 

Strike postupně sbírá víc a víc informací o případu, seznamujeme se skrz něj s dalšími postavami a zjišťujeme také bližší informace o něm samotném. Jak už to u detektivek bývá, čím dále se knihou pročítáte, tím více se příběh stupňuje a pomalu si sami kladete tu hlavní otázku: „Jak to teda vlastně bylo?“ a nebo „Kdo je teda vrah?“ No a pokud jste jako já, tak poslední kapitoly úplně hltáte xD Nicméně vrah je nakonec dopaden a všechno dopadne více či méně dobře. 

Musím ale říct, že více než samotný příběh mě zaujaly spíše postavy a hlavně styl, jakým se o nich dozvídáme. Strike se během vyšetřování setkává s nejrůznějšími lidmi a je zajímavé sledovat, jak se každý postava jinak vyjadřuje a co si vlastně kdo myslí o mrtvé modelce a lidech kolem ní. Jak každý události její smrti i ji samotnou popisuje trochu jinak. Jak není vše tak, jak se na první pohled zdá. Dává to tomu příběhu takový lidský rozměr. A pak tu máme samotného hlavního hrdinu. Sice ho tak nazývám, ale rozhodně nemá typické hrdinovské vlastnosti. Je bez peněz, bez přítelkyně, nemanželský syn slavného zpěváka, kterému ale spíš jeho minulost v životě přitěžuje, je válečným hrdinou, který ale za svou medailí zaplatil ztrátou části nohy. Je beze sporu velice zajímavou postavou a abych mu úplně nekřivdila, má úžasný smysl pro pořádek, co se týče důkazů a pálí mu to teda úžasně. Když na konci vysvětloval, jak se co stalo, byla jsem v úžasu z těch detailů. 

Takovým dalším hezkým prvkem knihy je detektivův vztah k Robin, která se snaží nejdříve plnit jen svou práci a taktně si drží odstup a nepátrá v Strikeově (je divné skloňovat takto cizí jména, dělám to vůbec dobře? :D) osobním životě. I on ji zprvu bere jen jako dočasnou přítěž, ale začne si jí vážit, také právě kvůli tomu, že se narozdíl od jiných nepitvá v jeho životě. Jsem moc ráda, že vztah těchto dvou postav nepřeroste v nic víc než v přátelství, pokud to tak vůbec můžeme nazvat. Kdyby se totiž mezi nimi něco stalo, přišlo by mi to asi hrozně klišé, a tak jsem ráda, že zůstalo jen u uznání, pomoci a náklonnosti. 

Autorův styl mi trochu připomínal Nesba, ale možná je to jen tím, že obě dvě díla jsou detektivky, kde se autoři nebojí popsat skutečný svět a dát svým postavám reálné vlastnosti a problémy. Možná taky proto, že jsem poslední dobou četla jen ASOIAF 😀 Chápu ale, proč Rowlingová napsala knihu pod pseudonymem. Je totiž trošku zvláštní spojovat si autorku Harryho Pottera s někým, kdo se nebojí sprostých slov a gest. A ještě taková jedna pěkná zajímavost. Dramatičnost poslední kapitoly krásně podtrhuje změna do přítomného času.

Připadá mi, že už teď je článek dlouhý, i když bych klidně mohla rozebírat ještě dál a dál xD 
Knihu každopádně doporučuji všem, kdo se chtějí snadno ponořit do nějakého příběhu.

Jinak, tohle je můj první pokus o recenzi, tak mě prosím nekamenujte 🙂 Pokud jste knihu četli, klidně se o ní můžeme pobavit a pokud jste ji nečetli a chtěli byste třeba vědět ještě něco dalšího, co by vás přimělo k jejímu čtení, klidně se ptejte 🙂

Pac a pusu 🙂 (ano, tento dětinský pozdrav mi nějak přirostl k mému internetovému já :D)

PS: Při cestě do Brna jsem knihu celou dočíst nestihla, zbývalo mi asi 50 stránek. Chtěla jsem ji ale prostě dočíst, a tak jsem s ní sedla ještě před prací do kavárny 🙂 Trochu mě ale mrzí, že jsem ji nepřečetla na jeden dech, bylo by to asi o něčem trochu jiném.

20140901_105306

Advertisements
 
komentáře 2

Posted by on Září 1, 2014 in Knižní

 

Vlastnosti: , , ,

2 responses to “Volání kukačky

  1. cestí

    Září 5, 2014 at 15:44

    Zní to super a čtivě, asi zařadím na seznam! 🙂 Na jeden dech tak možná na jednu extrémně dlouhou přednášku… 😀

    To se mi líbí

     
    • kiikechan

      Září 5, 2014 at 15:48

      Klidně ti ji půjčím. Tak pokud by byla přednáška fakt extrémně dlouhá 😀 Jinak spíš možná místo učení na zkoušku. Být celou noc vzhůru kvůli zkoušce nebo kvůli knížce, to už je jedno 😀

      To se mi líbí

       

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: