RSS

Žhavé zprávy – kniha, která mě nenadchla

13 říj

Po knize Žhavé zprávy od Jefferyho Deavera jsem sáhla vlastně jen proto, že jsem viděla v knihkupectví nějaké autorovy knihy a byly hodnocené velice pozitivně. O autorovi nebo jeho stylu jsem nevěděla tedy téměř vůbec nic, jen to, že píše detektivky a napsal jich už docela hodně.

Nevím, jestli jsem jen sáhla po špatném kousku nebo kde nastal problém, ale kniha mě nijak moc nenadchla. Jádrem příběhu je hlavní hrdinka Rune, pracující v televizi jako pomocná kameramanka. Tuto práci ale nechce dělat navždy a proto se snaží prorazit někam výš. A k tomu jí nahraje osud. Na jejím stole se objeví dopis od Randy Boggse, muže, který sedí ve vězení za vraždu, kterou podle jeho slov nespáchal a navíc mu ve vězení usilují o život. Rozhodnutá dostat tohoto neprávem odsouzeného muže o život se Rune pouští do riskantní práce a snaží se získat souhlas vedoucích, aby mohl svou vysněnou reportáž natočit. A tady se nám to krapet komplikuje, respektive se to stává alespoň trochu zajímavým. Randy Boggs byl totiž odsouzen za vraždu Lance Hoppera, bývalého ředitele televize, pro kterou Rune pracuje. Nicméně se Rune podaří si svou reportáž před šéfy obhájit a může se jí tedy naplno věnovat a snažit se najít pravého vraha. Nechci teď spoilerovat konec, ale jak už to tak bývá, tak opravdovým vrahem je samozřejmě tradičně někdo velice blízký. Je to logické, musí tu být přeci nějaký zvrat a musí jít o postavu, se kterou jsme alespoň trochu více seznámeni.

Co se týče stylu, jakým je kniha napsána, tak ten je takový lehce přístupný. Řekla bych, že je to takové jednoduché oddechové čtení, kdy autor úplně prostě popisuje situace, které nastávají. I zde ale můžeme najít občas i nějaké hlubší myšlenky, řečené zejména v dialozích. Snad abychom se s hlavní hrdinkou mohli více ztotožnit, popisuje nám autor i trable jejího osobního života, které mi připadají místy trochu moc dramatické. Jak může někdo například nevědět, jak se vlastně jmenuje jeho spolubydlící? Ale možná má tento fakt vypovídat jen o míře inteligence naší hrdinky.

Musím říct, že místy byla Rune docela sympatickou postavou, takovou normální podivnou holkou. Její naivita a ne úplně vysoká inteligence, dala možnost několika zajímavým zvratům v pozdější části knihy, kde se nám pomalu dostává nějakého toho rozuzlení, jen aby pak Rune zjistila, že si vlastně myslela všechno špatně a že to je vlastně úplně jinak. Taková situace nastává v závěru asi třikrát po sobě a ačkoli je to hezký ukazatel lidského charakteru, tak už mě to po chvíli trochu unavovalo. Co mě ale doslova vyburcovalo ke smíchu byly naprosto zbytečné, ale extrémně nečekané zvraty, které mě opravdu zabíjely svou dramatičností. Nemohla jsem si pomoct, ale představila jsem si scénu, kdy najednou přijde zpoza stínu jedna z vedlejších postav a dramaticky pronese svou větu.

Abych to tedy shrnula. Někomu se autor možná líbí a hltá každou jeho knihu, já se k těmto lidem ale zřejmě nepřidám. Žhavé zprávy uklidím do poličky a nemyslím, že bych je je ještě někdy vytáhla. Ale abych autora hned nezahazovala, tak možná bych si někdy mohla přečíst některou z jeho novějších knih.

A jaký je váš názor? Četli jste něco od tohoto autora?

Advertisements
 
Napsat komentář

Posted by on Říjen 13, 2014 in Knižní

 

Vlastnosti: , ,

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: