RSS

Monthly Archives: Říjen 2015

How do you write a blog about books when you don’t really read…?

Welp. Řekla bych, že titulek mluví za vše.

Jak už jsem určitě říkala, poslední dobou nemám moc času a když už ho mám tak se málokdy dostanu k tomu, abych otevřela nějakou knížku. Neustále mě totiž pronásleduje myšlenka, že musím dělat něco do školy nebo uklízet nebo tak něco. A když už si dopřeju od toho všeho trochu utéct, tak je mnohem snazší si pustit nějaký seriál, u kterého můžu totálně vypnout. U knížky, byť sebelepší, musí člověk vyvinout nějakou tu mozkovou činnost, kdežto u seriálu jen čučíte a je dokázáno, že i ve spánku je činnost mozku vyšší.

Takže se ze mě stává asi hrozný hlupák, jelikož vědomě omezuji činnost mozku?

Also, poslední dobu mám hrozný, ale jako fakt hrozný, ne že bych to říkala jen, aby to dobře vyznělo, problém se vstáváním. Můžu spát dlouho, můžu spát málo, výsledek je vždycky stejný. Za boha se nemůžu přinutit vstát z postele. A když vyloženě nemusím (třeba když mám jít na přednášky), tak prostě nejdu. Potřebovala bych nějakou hyper motivaci.

Taky mě štve, že paní, ke které jsem chodila na power yogu, teď asi přestane ty lekce mít. A její studio jde celé nějak do kytek, co se týče yogy. I když teda jsou nějaké lekce ve středu a čtvrtek, tak někdo jako já, kdo přijede většinou ve čtvrtek večer, to asi moc neocení. Už když jsem si pořizovala první permanentku, tak jsem se s majitelkou dohodla, že mi i prodlouží dobu trvání, jelikož jsem ve městě jen o víkendu. To tehdy byly lekce ještě pravidelně v pátek dopoledne a občas v sobotu.

Teď není ani jedno. Já sama nemám tu disciplínu, abych si dala pořádně do těla. Pak nemám ten krásný pocit, že se sebou něco dělám a všechno je takové mleh…Moc nepomáhá to hnusné počasí. Teď některý den vysvitlo sluníčko a já se podle toho náležitě usmívala a měla se docela fajn. Teď, když se podívám z okna, tak…je to prostě všechno takové nijaké…

Jo a dneska jdu k zubaři. Až dopiju kávu, tak si asi opět vyčistím zuby 😀

Stejně se bojím, co mi řekne. Už posledně se jí tam něco nelíbilo a nemůžu říct, že bych opravdu stoprocentně dělala všechno to, co mi doporučila. To bych totiž pak jen na ústní hygienu každý den musela obětovat tak 30-40 minut.

No…wish me luck?

A blíží se Vánoce. Chtěla bych svým lidičkám pořídit krásné dárečky, ale nějak nejsou penízky na to všechno 😦  Asi si beru moc velké sousto, když se podívám na to, co všechno bych chtěla pořídit. Asi se vrátím k obyčejným malým a hlavně levným dárečkům. Jsem přece chudý studentík…tak bych si měla přestat hrát na to, že mám spoustu peněz na rozdávání.

A tady to asi radši ukončím, protože se dostávám na šikmou plochu a měla bych se zase pokusit obklopit se krásnýma happy thoughts 🙂

Bye bye!

 
Napsat komentář

Posted by on Říjen 22, 2015 in Osobní

 

Vlastnosti:

Nestíhám, nestačím…

Poslední dobou čas plyne nějak rychleji. Děje se toho nějak moc a neustále mám pocit, že bych měla něco dělat a pak když to neudělám, tak mě děsí to, že bych měla a tak to jede pořád dokola, až je to aaaaargrrrggrgggh a pak se na všechno vykašlu a dám se do řešení situace klasickým útěkem 😀 Například dneska, když jsem si prostě ráno řekla, že nejdu na přednášky. Mohla jsem místo toho dělat něco užitečného, ale ne, prostě jsem vykysla a byla vykysnutá 😀

Ale říkám si, že mě to snad aspoň pěkně restartovalo, odpoledne jsem byla krásně produktivní a nebyla z toho zas až tak moc otrávená.

To je další věc. Poslední dobou jsem hrozně mrzutá a na všem hledám akorát negativa. Takže jsem se rozhodla, že to změním. There. Done 😀

Jo a taky vůbec nečtu. Jakože normální knížky. Čtu tak akorát nějaké materiály do školy. A třeba bych si i vzala knížku s sebou na cestu do školy či domů, kdyby se mi náhodou poštěstilo si v buse nebo tramvaji sednout, ale ta pak zabere zase moc místa a taky něco váží…musím si něco natahat do tabletu asi. Asi si dám další pratchettovku a Dana Browna nechám na nějaký příhodnější čas. To jsem si stěžovala, jak mi chybí opravdové knížky a když už jednu začnu číst, tak se mi zas nechce tahat, resp. je to kolikrát téměř nemožné…To jsem celá já 😀

A nechápu, proč se musím každý rok registrovat ve školní knihovně. Jako jo, není to žádný složitý proces, prostě přijdu, hodím jim isic a oni si to tam nějak odkliknou, ale přišla jsem na to až krapet pozdě, když jsem si všimla, že se mi ještě nevyřídila rezervace u učebnice…stejně je to nesmysl. To si jako nemůžou propojit systém se školním, aby viděli, že opět pokračuju ve studiu? Asi by to bylo moc složité nebo co…Ale tak, můžu být ráda, že knihovnu vůbec máme a že většinou tam aspoň prezenčně najdu knížku, kterou potřebuju. Třeba dneska se mi to poštěstilo a jsem za to ráda, jinak bych asi moc nevěděla, jak řešit úkoly na seminář.

A teď koukám na hodiny a vidím, že už je opět nějak pozdě. To mi neříkejte, že se mi to jen zdá, že čas neutíká rychleji. Vždyť ještě před chvílí byly tropické teploty a za chvíli už budou Vánoce. Už abych pomalu začala vymýšlet, co komu dám za dárek, resp. co Ježíšek daruje za moje peníze 😀 Minulý rok jsem se to snažila řešit knížkama (a objednala samozřejmě i něco pro sebe), tak uvidíme, jestli to vyjde i letos 😀

A jelikož už mám zbaštěné chipsy, tak to dnes asi ukončím. A příští post se pokusím napsat zase někdy za týden a ne s obrovským prodlením jako teď. Ale radši nic neslibuju, protože narozdíl od našich politiků nezastávám heslo „slibem neurazíš.“

Guess that’s it. Mějte se krásně a užívejte tepla, dokud ještě nějaké je. A jelikož mi konečně přestalo blbnout topení, tak si teplíčko užiju i já 🙂

Pac a pusu

 
Napsat komentář

Posted by on Říjen 6, 2015 in Všehochuť

 

Vlastnosti: