RSS

Tag Archives: progress

Podzimní čtení

Ať chceme, či nechceme, budeme asi muset všichni uznat, že podzim už je tu. Letos mě ten teplotní šok totálně zasáhl a pro jistotu už teď nosím tak milion vrstev oblečení. Ještě by bylo fajn, kdybych někde našla své šálečky a šátečky. Asi budu muset vybalit všechny krabice. I když přemýšlím, že krabici s knížkama bych si vybalovat asi nemusela, když se za pár měsíců plánuju zase stěhovat. Jen by se mi na ně prášilo. Ale zase uklidňující pohled na knihy….:D Kdyby si náhodou někdo nevšiml, rozhodování není zrovna moje nejsilnější stránka. A taky jsem nesmírně lenošná…

Vraťme se ale k tomu počasí. Ač mám ráda své teplíčko a tohle studené období se mi vůbec nelíbí, vždycky si říkám, že to je ideální počasí na to, aby si člověk uvařil čajík, zachumlal se do deky a strávil odpoledne či večer s nějakou tou knížkou. A moc ráda bych to taky praktikovala. Nějak mi to ale vůbec nevychází.

Například dnes jsem opět strávila celý den v práci. Počítala jsem s dopolednem plus nějaké ty dvě, tři hodinky u táty v obchodě, než si vyřídí, co potřebuje. Samozřejmě jsem tam opět zkejsla až do zavíračky. Měla jsem s sebou sice tablet, na kterém momentálně čtu Lehké fantastično, ale nejde se moc dobře začíst, když musíte neustále koukat, jestli náhodou někdo nepřišel nebo když už lidi přijdou, tak sledovat, jestli něco nepotřebují a ve finále jim jejich nákup vybavit u kasy.

A když už člověk přijde do té nemovitosti, které teď na nějakou dobu říkáme domov (já bydlím tak nějak a více místech teď, ale k tomu zase někdy jindy), tak zjistí, že kromě divného vietnamského čaje tu nic nemá. Tak jsem si aspoň uvařila kafe 😀 Bohužel ke knize jsem se ještě nedostala.

Taky jsem si uvědomila, že pít kombinaci pivo, víno, slivovice fakt není úplně cool. Pořád se to ale dá. Horší je pak ale to, co provádíte po takovém combu. V sobotu jsem byla na oslavě strýcových a tetiných 50.narozenin. Byla tam spousta lidí, takže jsem si mohla utrhnout jako vždy pořádnou ostudu 😀 Je pravda, že si toho moc nepamatuju. Moje stehna si ale rozhodně ještě nějakou dobu ponesou ne úplně fajn vzpomínku na to, jak jsem je používala místo bubnu, když se zpívalo.

A taková malá rada do života. Když jste totálně namol, nemluvte s místním farářem, který zná celou vaši rodinu. Vůbec si nepamatuju, co jsem mu říkala a kdykoliv si vzpomenu na to, že si nevzpomínám, tak mě to docela dost děsí.

A proto je nejlepší to všechno hodit za hlavu a začíst se do Terryho, protože ten na mě působí přímo magicky. Při a po jeho čtení se vždycky cítím hrozně pozitivně 🙂 Plus je úžasné sledovat divné pohledy lidí v hromadné dopravě, když se jen tak začnete při čtení nahlas smát.

Tohle byl tak nějak výblitek mých myšlenkových pochodů. Snad jsem nikoho neurazila a mějte se famfárově. Uvařte si čaj a vzhůru s knihou do peřin!

 
komentáře 2

Posted by on Září 7, 2015 in Všehochuť

 

Vlastnosti: , , , ,

Sečteno a podtrženo – září 2014

Čas letí neskutečně rychle a měsíc září už je u konce. Pomalu si začínám uvědomovat, že bych měla začít šetřit na vánoční dárky. Taky se mi teď začíná rozjíždět škola, takže se pomalu přesouvám do školního módu, s čímž teda moje tělo nechce úplně souhlasit a odpovídá nadměrným vyčerpáním (ať už psychickým nebo psychickým, vždycky si něco najde, potvora). Chtěla bych tedy nějak shrnout, co všechno se u mě událo za měsíc září, zejména co jsem přečetla, které knihy jsem si pořídila a tak.

Začneme tedy mými novými přírůstky. Jak jsem psala v článku na začátku září, koupila jsem jednu knihu na antikvariátních trzích (Na Větrné hůrce) a pak jsem si zdarma domů odnesla 7 knih vyřazených z knihovny. (Bližší info v samotném článku, na který mi tady bohužel ale nejde dát odkaz…:/ ) V tomto měsíci jsem si pak koupila už jen jednu knihu (jsem přece jen chudý student, co se ještě k tomu momentálně potýká s finančními problémy). V knihkupectví jsem ve slevě ukořistila Rukověť bojovníka světla od Paula Coelho.

Co se týká přečtených knih, tak myslím, že hned 1. září jsem dočítala Volání kukačky, ale nevím přesně kolik stránek to tak bylo. Pak jsem se poprala s A Dance with Dragons George R.R. Martina, která má stránek 1040 (Tak to aspoň tvrdí Wikipedie. Momentálně nemám knihu u sebe, tak to nemůžu potvrdit :D). Na řadu pak přišlo Murakamiho Norské dřevo, ke kterému jsem napsala i recenzi. To má stran 297. Pak jsem tak nějak „přeskočila“ ke klasice Na Větrné hůrce – 377 stran, zase podle Wikipedie. No a dnes jsem dočetla ještě Žhavé zprávy od Jefferyho Deavera, což je knížka o 260 stranách. Pokud budu mít čas, tak sepíšu nějaké to vyjádření k posledním dvěma zmiňovaným, ale s časem je to teď u mě takové složité…

Takže, sečteno a podtrženo:

  • 9 nových (i postarších) knih do mé sbírky
  • 4 přečtené knihy
  • 2 recenze
  • 1974 přečtených stránek

do toho nezapočítávám čtení Volání kukačky, protože tam to s těmi stránkami úplně nevím 😀

Není to nějak extra moc, ale troufám si říct, že to není ani nijak málo. Já sama jsem rozhodně spokojená 🙂 Doufám jen, že se začátkem učení se do školy a čtením různých učebnic, judikátů a dalších různých materiálů mi zbude čas i na čtení „normálních“ knížek a taky nějaké to psaní o nich 🙂

Pro dnešek vše. Pac a pusu 😉

 
komentáře 2

Posted by on Září 30, 2014 in Všehochuť

 

Vlastnosti: , ,

Čtecí progress neprogressuje tak, jak bych si představovala

Zdravím!

Dlouho jsem se tu neukázala s ničím novým a bohužel to bylo docela opodstatněné. Měla jsem totiž zdravotní problémy. Nejdřív jsem o víkendu měla problémy se žaludkem a bolest hlavy. Byla jsem ve stavu, kdy jsem se ani nemohla pomalu zvednout z postele. No a pak, když jsem se z toho nějak dostala, jsem měla otřesné bolesti hlavy. Nezabíral mi na to ani paralen 500, tak jsem si pro jistotu zašla k doktorovi v Modřicích. Čekala jsem, že mi napíše nějaké prášky. Místo toho mě ale poslal na akutní neurologické vyšetření do fakultní nemocnice v Brně a tam jsem strávila „překrásné“ 3 hodiny. Měla jsem s sebou sice knížku, ale čte se fakt špatně, když vás trápí bolesti hlavy, takže jsem se brutálně nudila. Když jsem se teda konečně probojovala k doktorce, tak mi řekla, že mám asi migrénu, napsala prášek, poslala na odběry a dala žádanku na magnetickou rezonanci.

Z odběru krve mám ještě teď naprosto otřesně velikou a naprosto nechutnou modřinu, ze které se některým dělá i špatně, když se na ni podívají. Do toho mi ještě včera zubařka řekla, že mi bude muset odstranit obě uzdičky, protože se mi odhalují krčky. Jinými slovy mi rozřeže pusu a budu aspoň týden značně omezena. Což se mi opravdu vůbec nehodí, když mi začíná škola, chodím do práce a tak.

Takže tady vidíte, že jsem opravdu neměla moc času na čtení, což mě samozřejmě dost mrzí. Chybí mi asi ještě necelých 200 stran z Dance with Dragons, což bych měla určitě přečíst do konce týdne a buď začít to Norské dřevo nebo přečíst kamarádovu povídku, jak jsem mu slíbila. Do toho jsem ještě chtěla sepsat článek Knihy mého dětství, k němuž mě inspiroval stejnojmenný projekt od jedné slečny blogerky. A taky mi pomalu začíná škola, takže tomu se taky budu muset začít věnovat.

Je toho na mě poslední dobou nějak moc. Chtěla bych pro změnu nějaké dobré zprávy třeba. Jo a taky by mohla začít mizet ta velikánská modřina na ruce…nebo aspoň přestat bolet…jdu si to namazat…

Mějte se krásně 😉 Nebo aspoň líp než já 😀

 
komentáře 2

Posted by on Září 19, 2014 in Osobní

 

Vlastnosti: ,

Čtecí progress

Je to týden, co jsem dočetla Volání kukačky a postla sem svůj názor na ni. Je to teda také týden, co jsem rozečetla další knihu – A Dance with Dragons ze série A Song of Ice and Fire. Musím říct, že bylo trochu podivné z češtiny přejít zase k angličtině a zjišťuji, že mi trvá déle přečíst pár stran téhle anglicky psané knihy, než nějaké jiné psané česky.

Nicméně jsem si řekla, že si na Dance with Dragons dám tak 2 týdny, abych se pak mohla vrhnout na Norské dřevo. Uplynul týden a já nejsem ani v polovině 😀 Přes víkend jsem moc nečetla. Z části proto, že jsem polovinu soboty trpěla otřesnou kocovinou, no a taky jsem se pak nějak zasekla u seriálů. To o mě možná ještě nevíte. Jsem schopná vydržet u seriálu pěkně dlouho. Většinou se dívám v kuse, dokud neshlédnu všechny díly. Taky se ráda k některým vracím. Ano, je to trochu jako nemoc.

Musím se ale pochválit, neboť jsem včera knížku zase konečně otevřela a snad to do konce týdne možná i přečtu (když se na to teda dívám hodně optimisticky :D)

Tímto ukončuji svůj malý update. Mějte se famfárově 😉

 
1 komentář

Posted by on Září 9, 2014 in Všehochuť

 

Vlastnosti: , ,